Duben 2007

Next anketkos...

30. dubna 2007 v 15:19 | Piffinka |  Anketky..
O básničkách...

Moe poezie číslo III.

30. dubna 2007 v 15:15 | Piffísek |  Básničky a citátky...by me...
Tohle sem psala potom, co sem se rafla s bývalou NK...
ZKLAMÁNÍ
Zklamání je velký žal a stesk...
Zklamání bolí jako by tě přes pusu někdo plesk..
Zklamání bolí jako bodnutí..
Zklamání tě slzy ukázat donutí...
Zklamání od přítele bolí...
Zklamání best friendky tě však úplně skolí...
Zklamání bývá dočasné....
Zklamání však může ukázat i chvíle překrásné...
Zklamání je prostě smršť dojmů a pocitů...
Zklamání vždy je a napořád bude tu..
Děsně dojemný zhe...

Photos by me...number II.

30. dubna 2007 v 15:03 | Piffísek |  Fotky by me...
Další moe dílka....zase mišmaš...
Pekárnička....na párečky...;-DD..tam se to peklo....i s Dominou..a bydleli tam ptáčínci...než je sezobla Princezna...
Ptáčci.....asi měli hladeček...
Muck...nádhernej pohled....houbový místečko..
Schválně esli tam najdete tu nádhernou mouchu...
Mloček....chudák měl nervy jak sme ho lovili...
Matík...neboli Matýsek....druhej pesan od Domči...
A třetí Domčin hafín....Kim....takový umazaný milášek..
Trochec poťap kačer....furt cosik mlel...
No.....nic a kobylka....hádejte kde...
Naše kobyla obrovská Pepin...porát nechcel utýct...a nakonec zmizel...
Jo lidi....ty fotky dávám jen tak....nejsou tak jak byly focený po sobě..tak se nedivte, že se tu později objeví další podobné....

Deník princezny depresí.....III.

26. dubna 2007 v 16:48 | Piffinka |  Moje příběhy...
Kapitola III.
Kruci....asi sem zaspala...zase.....bolí mě hlava....po tom včerejším telefonu sem bulela jak želva...mrzelo mě to... Ale pak mě přepadla vlna vzteku..roztřískala jsem tři talíře....mlátila sebou o zem.... Už dlouho sem nebyla tak zuřivá....pak jsem sebou asi sekla.... Ležím na zemi v pokoji....musím rychle do školy... Naházím do sebe rohlík s máslem a kakao...poprvé bez chlastu...nejdřív běžím, ale pak zpomalím....kašlu na školu...k čemu mi je...ani do zasranýho kroužku mě nechtěj...sem na nic.... "Tě plesk Pando!" zavřískne mi opilej Damián (přezdívka) do ucha....nevím kde se tu vzal a je mi to jedno...hlavně, že má chlast...naex do sebe hážu frťana za frťanem....za chvíli jsem namol...je mi veselo..jsem lehká a pořád se směju....úžasnej pocit.... ale pak...najednou...je tma...nic nevidím a neslyším...
"Cos dělala ty kozo blbá?" mumlá nade mnou někdo v bílým plášti... Kde to sem? Sakra....ležím na záchytce....to zas bude doma řev..."Co asi blbečku..." odseknu....pak zjistím, že ruce i nohy mám přivázaný k posteli....."Okamžitě mě pusťte!!!" řvu a mlátím sebou až mám z toho křeče..."Až nebudeš opilá...taková hezká a takhle se zřídit....pfuj..." odplivne si ten namyšlenej doktůrek...je mi z něj blivno...musela sem bejt asi hodně namol, že mě čapli poliši....no co...se stane.... Když asi po hodině pořádně vystřízlivím leze na mě zase depka...zase sem to nezvládla....sem na nic....potřebuju se napít... Nejde to...doktor mě tam drží až než přifičí matka s fotrem...Ječí jak sirény....zase je nevnímám....jsou stejně nanic....všecko je nanic....po cestě domů autem si začínám vzpomínat co se dělo.....je to dost děsivý...
"A máš měsíc domácí vězení jasný? Až přestaneš chlastat zauvažujem o propustce...a ve škole to vyřídíme! Odsud se ani nehneš rozumíš? Seš jen hloupá husa...co si o nás pomyslí lidi??" ječí matka a mě její slova zasahují jako šípy....týden bez pití...a navíc vidím, že sem na howno....kruci......chci pryč....Zamknou mě v pokoji a jen mi sem tam přistrčí jídlo...nejím ani nepiju....nemám náladu...chci se napít...pořádně... Zase mě to napadne....vezmu nůžky...na ruce si udělám několik malinkých čáreček....krev z nich stéká pomalu....jsem fascinovaná její rudostí....a je mi líp...necítím psychickou bolest...jen bolest ruky...už na ní mám houfy tenkých jizev...začíná mi být mdlo....hlava se točí....motám se po pokoji...vidím vše dvojmo....hahaha.....směju se jako blázen....pak..padám na postel.....a zničeho nic se mi začínají kutálet slzy.....jsou horké a plné smutku, který ve mě je....je mi všechno líto...brečím dlouho do noci....ruce už zase ovázané kapesníky....chvílemi jsem klidná,ale pak si uvědomím další a další svý chyby....ale už nemám sílu ani podporu, abych se z toho dostala...leda...sama...od zítřka budu jiná...lepší....slibuju si,ale svědomí prostestuje..........nakonec vyčerpáním a hladem usínám....

Moe poezie číslo II.

26. dubna 2007 v 16:26 | Piffísek |  Básničky a citátky...by me...
Ten pro koho to je je blbej ňouma co mě štve...:OD
TY
Když jsem tě poprvé viděl...
Nikoho jiného už jsem milovat nechtěla...
Připadals mi krásný, milý, ale nikdy jsem neodhalila tvou pravou tvář...
Až teď vidím, že fakt nemáš svatozář....
Každá tvá nadávka bolela...
Ale slzy jsem před tebou ukázat nechtěla....
Snad jednou čas mé rány vyléčí...
Ale jedno už vím!
Tvá přítomnost mi nesvědší...
Hezký, zhe???

První citátky mý výroby...

26. dubna 2007 v 16:23 | Piffísek |  Básničky a citátky...by me...
1. Važ si každé chvíle s přátely, protože v příští o ně můžeš přijít...
2. V jedné chvíli můžete být jedno tělo a duše a v další největší nepřátelé...
3. Kdo tě nemiluje takovou jaká si, nemiluje tě vůbec...
4. Nikomu nedávej záminku, aby tě nanáviděl, protože nenávist nelze změnit v přáteslství...

Anketka number one...

26. dubna 2007 v 15:35 | Piffísek |  Anketky..
Tohle je first my anketka...

Moe poezie číslo I.

26. dubna 2007 v 15:32 | Piffísek |  Básničky a citátky...by me...
No...tohle je první básnička z mý tvorby....tehdy sem byla fuckt v mega depce...a tak jsem tu depku poslala na papír...byla hlavně kvůli ztrátě best friends...
SMUTEK
Sedím tu v koutě a smutně lkám...
A přitom sama sebe se ptám..
Co se v našich srdcích a přátelstvích pokazilo,
že moje srdíčko to úplně roztříštilo...
Slzičky tečou jedna za druhou
a na vzduchu se stávají barevnou duhou...
Ta duha však neveselá jest,
skrývajíc všechen můj stesk...
Ty slzy jsou hořké jak nálada,
která každým dnem smutkem uvadá...
Snad jednou to bude jak dřív, ale jen doufání zbývá..
nikdo, ani čas netuší, co v budoucnu se skrývá...
Doufám, že se vám líbí....

Photos by me...number I

25. dubna 2007 v 18:07 | Piffinka |  Fotky by me...
Tyhlenc fotečky jsou nafoceny na chalupě v Rožnově....jsou to fotky ode mě taky nečekejte nic oslňujícího...;-D Jinak jsou to kytky...zvířata...převážně motýli....potok...houby...ale jen první část...btw házet je tu budu po deseti..je jich fuckt much...
Tohle jsou muck muck pipinkyyy.....pak je asik zblajzla čičina Princezna...
Kytišky před chalupou....
Ehm....kapradí...ale mě se mocka líbilo...a taky cesta do lesíka....
Tohle je cesta číclo 2...
Moje asi nejpoveděnější foteška....bodlák...
Butterfly....já je lawiskuju....
Rexík od Dominy.....fain pesek...
Čmelička...tede včelička....muck...
Cesta k chalupě....a dál....
Další motýlek...jsem na ně fack ujetá..další myslím povedená fotečka..

Deník princezny depresí......II.

24. dubna 2007 v 20:44 | Piffinka |  Moje příběhy...
Kapitola II.
Vstávání je zase hrůza...hlavu mám jako střep....a na ruce se pořád skví rudý kapesník... naštěstí vidím otevřený dveře... Je pět hodin odpo.....prospala jsem skoro celej den. Mám šílenej hlad... Jdu a vybílím půlku ledničky......sním párky....tři rohlíky.....salám....litr mlíka...ruka chvílema příšerně bolí, ale ranka je maličká....máti i fotr sou fuč.....mám klid.... Chci si lehnout, ale udělá se mi blbě a sotva doletím na záchod.....ven jde vše co sem snědla...pak zvracím whiskey a rum.... Fuj je mi odporně.... Už nikdy nechlastám... Ale....říká mý svědomí...zase si dáš....naneštěstí vím že to je pravda.... Už nechci....jdu si zase lehnout a spím....
"Vstávej okamžitě!" zavřískne sotva doleze z práce...zase na mě ječí jak si to představuju atd....pouštím to jedním uchem tam a druhým ven...zase kecy... Pak se přiřítí fotr a jednu mi vlepí....mlaskne to a do očí se hrnou slzy....Zdrhnu do pokoje a zabouchnu....fakt sem k ničemu... Slzy padaj na koberec a je z nich slušný moře....místo aby mi pomohli tak jen ječí....Co sem taky mohla čekat od tupejch rodičů? Mlátím se vším co mi přijde pod ruku...sešity....knížky...židle... Pak do pokoje vejde moje sestra, která s náma asi 3 roky nebydlí...ležím věčně v depkách i kvůli jejímu stěhování...byly jsme nejlepší kámošky... Vždycky věděla co mě bolí a drtí... A je to tak i dneska...Obejme mě a já jí vysllepičím co mě bolí... Ona mě nežně obejme...povídá si se mnou a já se cítím šťastná....je mi nádherně...
Bože....kde je ségra? Už je fuč....zase bude hrozně....ví co mi chybí....rodiče ani nikdo jinej mě tak nechápe...je mi smutno....ubližovat si nechci......nechci další jizvy.... Už vím jak to udělám....jdu do baru a dám si štamprdli vodky....nic víc.... Po tom co tu byla ségra vím, že chlast není jediný co mi pomůže....mám si najít koníčky... Baví mě kreslit...miluju to....přihlásím se do kurzu malování.... Hned zvedám telefon.... Po chvíli hádání se s tou babicí z kurzu mrsknu s telefonem a je mi zase na nic.....ona jen řekla že husičky mýho typu tu vážně nechce...musí mě od někoho znát......Já a husička??? To snad není možný....je mi zase nanic....sem zybtečná.....

Básničky na přání...

24. dubna 2007 v 19:56 | Piffinka |  Básničky a citátky...by me...
No jelikož šíleně ráda písám básničky tak mi klidně posílejte náměty a já vám na ně napíšu básničku.....veselou..smutnou....o čemkoli.....posílejte na mejlík moni.monas@seznam.cz nebo pište do komentůůů.....

Top listík

23. dubna 2007 v 20:03 | Piffinka
TOPlist

Deník princezny depresí...

23. dubna 2007 v 19:49 Moje příběhy...
Takže tohlencto je deník 15.ti letý bezejmený slečinky, která se věčně utápí v depresích...nic jí nejde...nedaří se jí atd...myslí si o sobě to nejhorší....skoro vždy...někdy dělá příšerné chyby a řeší problémy pitím, sebeubližováním a jinýma hloupostma...dostane se z toho???
Kapitola I.
"Klap....klap" poslouchám klapání svých tenisek o chodník....úděsnej zvuk..měla bych s nima přestat šoupat, ale momentálně mě fakt nudí řešit mý ubohý tenisky...zase sem seděla dva dny doma na zadku....psala deník a utápěla se v depresi....copak není nikdo kdo by se mnou šel ven? Asi ne...pořád přemýšlím jaký to je být členka party.... Sice do jedný partičky patřím, ale v poslední době je to fakt děs...děláme pořád to stejný. Mejdlo, opíjení a vodárka. Monotónní zábava....chtělo by to vzrůšo, jenže není nikdo kdo by něco vykoumal...ani já ne....jsem tak ubohá.... Vždycky jsem měla spousty nápadů co dělat když je nuda. A teď? Nudíme se a zase nudíme...Ubohost sama...
Dojdu pomalu domů...hlavu mám plnou myšlenek....copak jsem vážně tak nesnesitelně ubohá? Nedokážu vymyslet žádnou pařbičku....ani ň......Otvírám flašku whiskey....házím do sebe skleničku....jednu...druhou....už jsem vypila skoro půlku...začíná mi být ok....jsem veselá...směju se... Když na mě máti ječí skoro nevnímám....Tenhle pocit mám very very ráda.....je mi dobře..hlava plná nápadů....ale....ta únava.....padám na postel....a i přes opilost cítím, že ráno bude zase stejně deptavý...
Bože můj....hlavu mám jak střep. Pomalu mi dochází, že jsem včera musela být zase namol....je to tak vždycky když na mě leze depka... Když je mi zle jdu a utopím to v chlastu....Sakra...tolikrát jsem s tím chěla seknout.. Ale ten chvilkový pocit důležitosti je bezva.... No nic, nebul nad rozlitým mlíkem.....dám si silný kafe...musím do školy jít jakš takš normálně...pch... škola..... Ta odporná budova....kdybych tam aspoň měla kámošky... Sou tam jen nafrněný husičky.. Rodiče mi sice pořád říkaj, ať si najdu kámošky....jenže...ony sou tak jiný...chytrý....hezký...a já?? Odporná nudná krysa...proč zrovna já bože? Za co? No....konec snění...nebo... Jen chvíli....tělo chce další whiskey...ale hlava říká ne...nemůžu do školy opilá...ale...A je to tu zase...otvírám láhev a přímo s pořádně loknu...okamžitě je mi dobře...beru ledabyle batoh.....mávnu na máti a houpavým krokem si to razím do školy...
"Jak to vypadáš Máchová?" zaječí na mě úča jen strčí svůj rypan do třídy.."Škyt....normálně" zabreptám i když vím na co naráží...než jsem došla do školy potkala sem DCího z party.....dal mi cucnout rumu....Už s tím vážně seknu....sem tak blbá....tupá....debilní...jak říkaj rodiče.....fuck off me... Úča mě vykopla ze třídy a zavolala máti....zase na mě bude křičet....sem ještě namol tak to moc nevnímám....ale pak...začínám se probírat....zamkla mě v pokoji?! To si dělá srandu ne? Lomcuju dveřma jak blázen a ječím....nevnímají mě........zase...Znám jediný způsob jak si pomoct....odloudím myšlenky od psychické bolesti na bolest fyzickou......Beru nůžky....řežu se na zápěstí....pomalu mi po bílé kůži stéká pramínek rudé krve...nevnímám bolest......vnímám jen pruh krve...všecko je mi jedno.........usínám ze zápěstím ovázaným kapesníkem a kaluží krve na koberci.....ale vždy si dávám pozor abych neumřela....ještě ne...

O čem sou mý příběhy...

23. dubna 2007 v 17:55 | Piffinka |  Moje příběhy...
No...většinou píšu podle nálady....když sem okis je to veselý...když ne tak se přitom celkom vypíšu z trablíků...zatím vymýšlím 3 "knížečky"....první se menuje Deník depresivní princezny.....další Nelítej vysoko....a poslední Smutek vs radost-věční nepřátelé jdoucí ruku v ruce...jinak sem tam píšu do deníčku jako asi každej a makám na nějakých pohádečkách...prostě je to všeho druhu...doufám, že si počtete...

Seznámení...

23. dubna 2007 v 17:50 | Piffinka
No...takže ahojka lidičky....jmenuju se Piffinka (jináč Monča).....je mi 15 a miluju psaní povídek a příběhů....focení a hlavně koně.........na tomdle webu najdete zábavu i depku......srandovní pictíky a depresivní pictíky....všecko by me....doufám, že tu někdy zajdete....papík Pifík