Deník princezny depresí......II.

24. dubna 2007 v 20:44 | Piffinka |  Moje příběhy...
Kapitola II.
Vstávání je zase hrůza...hlavu mám jako střep....a na ruce se pořád skví rudý kapesník... naštěstí vidím otevřený dveře... Je pět hodin odpo.....prospala jsem skoro celej den. Mám šílenej hlad... Jdu a vybílím půlku ledničky......sním párky....tři rohlíky.....salám....litr mlíka...ruka chvílema příšerně bolí, ale ranka je maličká....máti i fotr sou fuč.....mám klid.... Chci si lehnout, ale udělá se mi blbě a sotva doletím na záchod.....ven jde vše co sem snědla...pak zvracím whiskey a rum.... Fuj je mi odporně.... Už nikdy nechlastám... Ale....říká mý svědomí...zase si dáš....naneštěstí vím že to je pravda.... Už nechci....jdu si zase lehnout a spím....
"Vstávej okamžitě!" zavřískne sotva doleze z práce...zase na mě ječí jak si to představuju atd....pouštím to jedním uchem tam a druhým ven...zase kecy... Pak se přiřítí fotr a jednu mi vlepí....mlaskne to a do očí se hrnou slzy....Zdrhnu do pokoje a zabouchnu....fakt sem k ničemu... Slzy padaj na koberec a je z nich slušný moře....místo aby mi pomohli tak jen ječí....Co sem taky mohla čekat od tupejch rodičů? Mlátím se vším co mi přijde pod ruku...sešity....knížky...židle... Pak do pokoje vejde moje sestra, která s náma asi 3 roky nebydlí...ležím věčně v depkách i kvůli jejímu stěhování...byly jsme nejlepší kámošky... Vždycky věděla co mě bolí a drtí... A je to tak i dneska...Obejme mě a já jí vysllepičím co mě bolí... Ona mě nežně obejme...povídá si se mnou a já se cítím šťastná....je mi nádherně...
Bože....kde je ségra? Už je fuč....zase bude hrozně....ví co mi chybí....rodiče ani nikdo jinej mě tak nechápe...je mi smutno....ubližovat si nechci......nechci další jizvy.... Už vím jak to udělám....jdu do baru a dám si štamprdli vodky....nic víc.... Po tom co tu byla ségra vím, že chlast není jediný co mi pomůže....mám si najít koníčky... Baví mě kreslit...miluju to....přihlásím se do kurzu malování.... Hned zvedám telefon.... Po chvíli hádání se s tou babicí z kurzu mrsknu s telefonem a je mi zase na nic.....ona jen řekla že husičky mýho typu tu vážně nechce...musí mě od někoho znát......Já a husička??? To snad není možný....je mi zase nanic....sem zybtečná.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama