Květen 2007

Deník princezny depresí.....VI.

16. května 2007 v 10:36 | Piffísek |  Moje příběhy...
Kapitola VI.
"Hej ty...co tu děláš?" křikne na mě někdo z okna...až teď si uvědomím, že ležím před DíCího vchodem v noční košili.....Pomalu mi dochází co se stalo....hlava je jako střep....rozhlížím se jako zmatený křeček.......typuju kolik je hodin...může být tak 10 dopoledne... Kam půjdu? Jestli přijdu domů odvezou mě na psychinu....ale kam jinam? Cítím jak mě někdo zvedá ze země.....škubu sebou, ale nepustí... Doslova mě odvleče do nějakýho pitomýho bytu.....je tam teplo... "Ty seš sfetovaná či co?" slyším odněkud zdáli hlas.....chce se mi spát.... Najednou na mě někdo chrstne sklenku vody......ve vteřině jsem probraná.... Až teď zjišťuju kdo to je......je to blonďák.....může mu být tak 17....má sportovní postavu....celkem přitažlivej úsměv..... Přistihnu se jak se přiblble usmívám.... "Slyšíš mě???" zatřepe se mnou a já padám ze snu zpět do reality...."Ne!" štěknu a otočím se k němu zády... Sotva držím oči dokořán...najednou se propadám do tmy......usínám...
"Hej vstávej.....už jsou dvě.." budí mě někdo a třepe se mnou... Ksakru nebyl to je blbej sen....ležím v cizím bytě....v cizí posteli....a nade mnou stojí cizí osoba...."Kde bydlíš? Jak s jmenuješ? Znáš číslo na rodiče?" pokládá mi otázku za otázkou a já mlčím jako ryba.."No tak nestávkuj....neboj nebudu volat fízly...." snaží se mi rozvázat jazyk..." Fakt?" zeptám se nejistě...má moc pěkný oči...co to....to ne.....začínám k tomu klukovi něco cítit.....líbí se mi jak mluví....sem tam se usměje....bože..."Ne neboj...jenom mi řekni kdo seš ať vím že mě nevykradeš ani nic podobnýho.... Já koza mu nakonec vyslepičím všechno.....a nejen kdo sem....dobře se s ním povídá.....vypadá upřímně....poslouchá mě.....sem tam poradí....za chvíli ví i o mým sebeubližování.....chlastu......sem jak ovce co jde posloušně na porážku....pomyslím si...beztak to proti mě někde použije......Ale co...je to fuk....pořád čekám, že přijdou jeho rodiče ale nakonec zjišťuju, že bydlí sám...je mi s ním fajn.....
"Vedu vám dceru paní..." řekne Marek (jeho jméno vím z "pokecu") a strčí mě do dveří...."Děkuju ti moc!!! Měla jsem o ni šílený strach........" zaštká máti a obejme mě....vytrhnu se jí a letím se do pokoje převlíct....když vylezu sedí Marek na gauči a o něčem mluví s fotrem...jakmile vejdu oba dva zmlknou....už tuším co se stalo....všechno jim řekl....sakra...sakra....já kráva blbá! Jdu do kuchyně a bouchnu sebou na židli...."Kdes proboha byla zlato? Copak nepochopíš legraci?" snaží se máti ranní výstup změnit v žert...to ti tak spolknu ty krávo....."Ještě, že tě Marek přivedl....měla jsem o tobe strach....a...víš o tom, že studuje na medicíně psychologii?" doslova zatrylkuje...Ten sviňák....lhal...tahal ze mě rozumy jen jako psycholog....ten hajzl....jsem vzteklá......beru do ruky flašku.......letím do obýváku a hodím ji po něm....křičím odporný nadávky....zase běsním...ten hajzl...já mu věřila....

Photos by me...number III....moe žvížátenka

16. května 2007 v 10:11 | Piffísek |  Fotky by me...
Mno a tady jsou další moe fotešky...dneska to budou jenom žvížátenka...hlavně ty co mám doma...takže rybičky...bývalý dráček....čičinka...atd...
Moje čičmunda Mínečka...v jejjí oblíbené poloze v mojí postýlce...
Další oblíbená poloha....tzv do praku....a to si kočky prej kryjou bříško...
Mno a tohle byl můj obranář dráček....jináč leguán zelený Šmudlínek...mazel jak sviň...
Mno a tohle sice nejni můj koníšek ale jako by byl...lawinkuju ho šíleně moooc.....Salvádoreček...na to co mi někdy děláš nezapomenu....to škádlení....šťouchání.....škemrání....4ever..
Můj pískomilek Turbík......kouše ale je fainučky...
Mno a o5 Mínečka....mtmr....
Mno....tohle bejval náš skalárek...než ho bacil šlak...ale už sou new...
No a to je můj zvěřinec....ale ještě chci pejska....činčilku a apaloosáka...

Deník princezny depresí.....V.

9. května 2007 v 19:30 | Piffísek |  Moje příběhy...
Kapitola V.
A je tu zase to podělaný ráno......večerní idyla je fuč....zase mě zavřeli v pokoji.....Je mi hnusně....chce se mi zvracet.....ale nejsem zamčená v pokoji....Jen v bytě....sakra.....doslova běsním...běhám po bytě jako tygr v kleci....už vím co udělat..... Vytáhnu flašku co si fotr schoval do kredence a pořádně si přihnu...ještě jednou.....už cítím ten super pocit....je mi exluzive......jsem veselá a motám se bytem jako zombie..... Zahlídnu se v zrcadle, vypadám jako šašek......hluboké kruhy pod očima.....bílá pleť....Pamatuju si jak jsem kdysi mívala růžové tvářičky.....fuj.....minulost je odporná.....bývala jsem barbí....a teď?? Co je ze mě teď? Nic.....mrtvolě bílá stvůra...Znova si pořádně přihnu....mylšenky jsou jako mávnutím proutku pryč.....je mi skvěle....veselo....jupííí.....pak padám ospalá na postel....usínám... Zdá se mi sen......všichni mě mají rádi....jsem školní hvězda......je to divný sen... Ale jsem šťasná....mám kluka...objímám se s ním....je to krása...
"Nech ji vyspat.....asi byla tou nudou vyčerpaná.." šeptá máti a hladí mě po vlasech...."Ale howno! Je zase namol..." zvýší hlas fotr...To už je na mě moc..."No jasně že sem vožralá....co ste čekali?? Necháte mě tu jak zvíře v kleci!!!" vřískám a rázuju po kuchyni jako smyslů zbavená...mlátím pěstí do stolu....vřískám na ně.....Najednou mi přiletí facka.....chytím se za tvář....pálí to jako čert.... "Tak mi polibte oba dva! Jste nechutní je mi z vás blivno!!!" křiknu naposled a zabrykáduju se v pokoji..... Máti ještě asi dvacet minut klepe a ukecává mě ať otevřu.... Nevnímám ji a pustím si nahlas CD Ramstein....začíná mi třeštit hlava ale nepovolím.......až když slyším, že to vzdala, a že se s fotrem hádají tak ztiším hudbu a natáhnu se na postel.....vím co by mi pomohlo, ale flašku tu nemám.... Zírám do stropu a přemýšlím.....jaké by to bylo, kdybch zůstala malá holčička.... Naši mě tehdy měli rádi......sem tam mě pohladili po vlasech.....houpali mě na klíně... Najednou se mi zase koulejí slzy....nechci.....už nechci bulet kvůli podělaný minulosti....pak usínám....
"Vstávej....jdeme na psychiatrii!" zatřese se mnou fotr.... "Co to meleš za hovadiny?" vyjedu když zjistím, že je 7 ráno... "Jsi závislá na alkoholu a ubližuješ si! Nemysli, že jsme s matkou slepí! Tak dělej!" rychle to vysvětlí a dál na mě zírá...."Nikam nejdu!" vzepřu se a když mě chce vytáhnout z postele a chytí mě za ruku vyškubnu se a uteču...... Běžím ze schodů jako o závod....málem se přerazí, ale běžím dál.....dokud nepřestanu slyšet jeho hlas.....Vím přesně kam půdju....za DCm.....má půl kentru volnou.....bude to v poho....denně budem chlastat.....vodárnička....ráááj.....když ale dojdu k jeho bytu vydím žlutou pásku....ne!! To ne! Oni jeho byt exekučně zabavili.....to není možný.....hroutím se na schody a je mi bídně....Kam půjdu???

Moe poezie číclo IV.

5. května 2007 v 19:23 | Piffísek |  Básničky a citátky...by me...
Takže...chtěli jste básničky vo lásce.....zatím..takže tady je jedna..
Bez tebe
Další dny bez tebe počítám....
To že na tebe myslím, si vyčítám....
Všichni říkaj "Kal na něho!"...
Já jim říkám "Nechte toho!"
Já si za svou láskou stojím....
Imaginárně se s tebou pojím....
Lawovat tě nepřestanu...
Než přes čumák nedostanu...
Proč musíš být tolik best??
Láskou bych tě snědla fest...
No....na takovou rychlovku good...

Clickejte lawínci...

5. května 2007 v 19:19 | Piffinka |  Anketky..
Klik berouši...

Deník princezny depresí.....IV.

5. května 2007 v 16:45 | Piffísek |  Moje příběhy...
Kapitola IV.
Probouzím se chvíli potom co máti vypadne...ruku mám v jednom ohni a oči vybrečené jak sušenou houbu....na včerejšek si naštěstí vzpomínám matně....chci si jít dát něco na zub, ale pořád jsem zamčená v pokoji......Chvíli lomcuji dveřma a pak se sesunu na zem....vedle lampy na stole leží talířek s vejci a topinkou...nezapomněla na mě..... Sice se mi to příčí, ale dýl bez jídla to nezvládnu.... Požitkářsky baštím vejce a chřoupu topinku....i přes vztek si pochutnávám..... Ruku obvážu čistým kapesníkem a oči vykapu Visinem co mám v toaletní taštičce..... Hmm..... dlouho jsem se do ní nedívala.....mám tam sametové stíny a lesk.....kdysi jsem se celkem hodně malovala....ale to mi bylo tak 10...... NAjednou mě něco napadne....nikde tu nikdo není... Opatrně otvírám stíny a před zrcátkem si je jemně natírám na oči...teď trochu lesku...... Nebýt těch kruhů pod očima....byla bych sexy..... Možná......to že nemám kluka je tím, že ze sebe to monstrum..... Ale to je jen moje blbá představa...
"Jsem doma!" houkne máti přes zavřený dveře..... Myslí, že mě to zajímá.....pche....rychle stírám stíny a lesk.....to by mi chybělo....eště by si myslela že se maluju... Než to stihnu vejde do pokoje..... Sedne si na postel....já zírám do zrcadla....je ticho....najednou pormluví... "Ale zlatíčko....přede mnou se nemusíš stydět...vím že tě asi štve být tu zavřená, ale už jsme nevěděli jak tě zbavit závislosti....zkus nás pochopit..." mele a mele a já na ni kašlu...Najednou vstane a chce mě obejmout...uhnu, ale nakonec mě chytí mě a doslova dovleče na postel....posadí si mě na klín.....takhle to bylo kdysi....když mi bylo 6...snažím se vymanit, ale nakonec to vzdám a netuším proč ji taky obejmu..."Klidně se svěř co tě dusí kotě..." řekne a ještě víc se ke mě přitiskne... Zničehonic se mi začnou koulet slzy.......mokřím jí na rameno....už se nesnažím utéct....."Jen plač zlatíčko moje....už jsem myslela, že si jen skála...moc jsme se oddálily...nevím čím to je....snad tím že rosteš..." mluví a mluví....je mi dobře....nakonec jí řeknu co mě trápí....
"Lásko jsem doma....co je k večeři??" zavýskne fotr ode dveří a vyruší tu idylu....i když to nechci přiznat bylo mi aspoň trochu dobře.....ale nesnáším ji....nebo....rychle zaplaším myšlenky na to mít ráda máti...... Je to slabošský.....myslím....a je to jedno....byla to poslední taková chvíle....už nikdy.....nebo....ne...rychle ty myšlenky zaplaším třísnutím hlavou do zdi....auuuu......zakřičím.....v prostřed čela se mi objeví boule...je velká jak půl zeměkoule.....připadám si směšně.....začnu se nahlas chlámat.....válím se smíchy po zemi....cha cha.... Fotr stčí květák do pokoje a zírá na mě jak na marťana...."Co čumíš!" štěknu a chlamu se dál....."Nebuď drzá nebo se z toho pokoje nedostaneš ty huso!" schladí mě...no co.....bóóóóže.....toho se tak leknu.... Za chvíli mě máti zavolá k večeři.....jsou špagety....i když je nesnáším....dneska u večeře si normálně povídáme.....i s fotrem....s tím ne moc ale i tak....takové chvíle neznám....pak si prohlížíme staré fotky...Je mo dobře....bohužel vím že jen na chvíli.....ráno bude zase hrozné...