Červenec 2007

Deník princezny depresí...IX.

25. července 2007 v 15:39 | Piffinka |  Moje příběhy...
Kapitola IX.
Příšerně se nudím....od toho co sme vyjeli z domu jedem snad 10 hodin....za celou dobu sem ani jednou nepromluvila....nemám důvod...máti si s fotrem vystačí sama.....já si poslouchám discman a přemýšlím......co asi Mareček dělá??? Myslí na mě jako já na něj......nebo na mě zapomněl? NE.....to určitě....nebo ano? "Zlatooo zvoní ti telefon!" ječí máti a podává mi kraksnu který nevim proč říká mobil...."Hmm." zamručím do toho nechutnýho krámu..."Ahojky Pomněnko....to sem já...strašně se mi stýská...." ozve se Markův hlas a já jsem nejšťasnější člověk na zeměkouli...."Máti zastavte mi tady.....chci mít soukromí!" zavrčím směr přední část auta....máti naštěstí pochopí a fotřík zastaví u zastávky autobusu a nechá mě vystoupit...Posadím se do budky...."Strašně se mi stýská....Marku kdy přijedeš...bojím se toho co bude na tý chatě...je tam nějaká jiná rodina...kousek vedle....bojím se jejich děcek...určitě mi budou nadávat a...." nestihnu doříct protože mě Marek zastaví..."Pomněnko....jsi úžasná bytost...určitě tě nezavrhnou.....musíš jen být milá....tak jako na mě....neuzavírej se před světem nebo se on uzavře před tebou!!!" uklidňuje mě ale moc mu nevěřím....nebo ano? "Pokusím se.....víš jaká sem...nesnáším seznamování....je to tak těžký...." vylívám si srdce se svými obavami...nikdy nepochopím proč před Markem nedokážu mít žádné tajemství....prostě to nejde...."Ukonči to! Musíme jet!" houkne na mě fotr z auta...."Musím končit Marku.....bojím se....drž mi palečky..." rozloučím se a mobil schovám do batohu....Strach je o něco menší ale pořád zůstává...přemýšlím tak dlouho až usnu....
"VStávej! Sme tady!" třese se mnou někdo....odporné probuzení....Stojíme kdesi před velikou chatkou....s obrovským balkonem....jo fotr si to umí zařídit....Ač nerada tak přiznávám že chata je úžasná.....ale....Vedle je další....s bazénem....a v něm...asi 19.ti letej týpek.....černý mikádo.....ježiši....všimnul si mě...Honem zalízám do auta jakože pro batoh..."Co tam porát hledáš?? Všecky batohy sou už u chaty!" zavrčí na mě fotr a já po něm hodím nenávistný pohled...taky mohl držet tu svou hubu.....teď mám trapas sotva přijedem..."Vybal si....převleč se a jdeme na oběd!" přikáže fotr...jako bych ho poslouchala....Nakonec ale vezmu svůj obrovský kufr a nechám se zavést do chaty....celou ji projdu a najdu podkrovní pokojíček....tak akorát....skříň,noční stolek a velké letiště mi k životu bohatě stačí...okamžitě oznámím že je můj a fotr ani máti nic nenamítaj...ale stejně by mě to nezajímalo....Vyházím svoje věci do skříně a stojím před ní jako blázen....Co si vzít na sebe?? Šaty nebo snad sukni?? Kašlu na to....navleču se to kraťásků z rifloviny a topíku kousek nad pupík....před velkým zrcadlem se prohlížím trošku nejistě.....ale nakonec přiznám že vypadám sexy....a i kdyby ne...Markovi se líbím...."Pohni! Jedeme." zakřičí fotr zezdola a já se pomalým slimáčím tempem šinu ze schodů...Najednou mi na schodem vletí pod nohy obrovská černá chlupatá koule..."Auuuuu..." zaječím když po zadku padám dolů...."Čeri,Čeri nech ji na pokoji..." křičí máti a snaží se psa metelícího si to okolo nás zastavit....Nakonec...přemýšlím....to nemusí být tak hrozný....je tu krásný pejsek...sama tu nebudu....snad...
"Co to bude slečno?" ptá se mě číšník ve velice nóbl restauraci....Nevím co si vybrat....v tolika názvech se vyznám asi jako slepec v lese......"Dá si kuřecí řízek Waikiki a bramborové krokety." odpoví za mě máti....a jsem jí....ač nerada vděčná že sem se nemusela trápit výběrem..."Děkuju.." řeknu tiše a zahledím se z velkého okna.....Znova upadám do myšlenek o Markovi....co asi dělá? Je mu tak divně jako mě? Přežiju tady ty dny bez pití? "Prosím.." zahučí mi najednou vedle ucha a přede mě číšník postaví obrovský talíř s obědem...Mám hlad jako vlk, uvědomím si....vrhnu se na svou porci a cpu se dokud nejsem absolutně plná....Když dojím je mi krásně......žaludek naplněný až po okraj....chtělo by to vínko na vytrávení..... NE! Doslova vykřiknu....Znovu bych se opila....začalo by to jednou sklenkou a skončilo flaškou....znám se...."Zaplatím a pojedem...." zamručí fotr a vytáhne obrovskou peněženku....Pracháč....pomyslím si....a co mám já? Nic....někdy je lepší správná rodina která podrží než prachatej fotřík a matka úspěšná podnikatelka....A jejich dcera alkoholička....pche...kdyby se o tom někdo dověděl tak by měli po kariéře....proto mě chtěli šoupnout na léčení....Aby se o mě nikdo nedozvěděl...Je to prostě hnus....pomyslím si trpce když ležím zpátky v chatkovém pokoji a přemýšlím....jaký to tu bude? Přemýšlení mě zase zmůže....jen přivřu oči a spím jako do vody hozená....zdá se mi o.......

Moe poezie číslo VIII.

24. července 2007 v 10:53 | Piffinka |  Básničky a citátky...by me...
Tohle je o mojich miláčcích...
KŮŇ
HŘÍVA JAK HEDVÁBÍ...
SRST JAKO SAMET...
S TÍM KOHO NEVÁBÍ...
KAŽDEJ BY ZAMET....
POHYB LADNÝ JAK PTÁK LETÍCÍ...
DVOKOST I KLID V JEHO OČÍCH HOŘÍCÍ....
KDYŽ KOUKNU DO OČÍ, VIDÍM HLUBOKOU TŮŇ...
A TO NÁDHERNÝ ZVÍŘE NENÍ NIKDO JINÝ NEŽ KŮŇ...
KOČKA
Má nádherná, hluboká očka...
a není to nikdo jiný než kočka...
svou ladností všem vyrazí dech....
kdejaký krasavec by po ní vzdech...
je to dáma kočičí...
a z každým z nás zacvičí...
kožíšek má překrásný....
a mňoukání halasný....
když se jí nelíbíš dost...
jsi pro ni nezvaný host....
kdo si ji chce uplatit...
může na to doplatit....
je to prostě osobnost svá...
a svůj vlastní rozum mám....

Moe poezie číclo VII.

24. července 2007 v 10:46 | Piffísek |  Básničky a citátky...by me...
Tohle je o holce kterou nenáááávidím.....takže hafec sprosťoučký....no posuďte sami...
BACHYNĚ
Když vidím jak se plazí jak z řiti howno,
je mi z ní odporně a nechutně blivno...
Vypadá jak kráva špekatá...
záda má odporně chlupatá....
"Kámošky" si pomlouvami získává...
když jim leze do zadku tak je i laskavá...
Prdel má obrovskou jak tři její kámošky...
a už se zadkem nevejde do dveří sámošky...
Žere vše co vidí okolo...
už je větší než všechny její kámošky okolo...
Pěkný ne?? Kdo bude chtít na někoho něco podobnýho vymyslet stačí napsat...;-D

Moe poezie číclo VI.

24. července 2007 v 10:41 | Piffinka |  Básničky a citátky...by me...
Trošku zábavnější básnička...sem se ve škole nudila...
Ptáci
ptáci vzduchem letící...
zamávaj mi pravicí....
letí daleko na sever....
ale nedá se říct never....
vrátí se zas na léto...
až bude vobilí zaseto....
mám je ráda a přesto nesnáším...
když své výkaly na lidi nanáší...
zacpat prdele jim by to chtělo,
aby už žádný howno vzduchem neletělo...
Mno...tak to byla hodina češtiny...vodvaz...

Prázdninová anketka...

24. července 2007 v 10:36 | Piffinka |  Anketky..
Taaak pěkně odpovídejte...

Stops fotoskos...

24. července 2007 v 10:35 | Piffísek |  Fotky by me...
Promiňte zlatínka ale teď tu moc nebudou přibývat fotečky....nebaví mě je zmenšovat ;-D...ale básničky apod. určo jo..

Deník Princezny depresí....VIII.

22. července 2007 v 15:26 | Piffinka |  Moje příběhy...
Kapitola VIII.
"Pomněnko zítra odjíždím na prázdniny....budeš tu muset být sama." oznámí mi když už potřetí přijdu k němu do bytu jakože na pokec ale přitom sama vím že to je rande..."Co? Proč...já...já tu nechci být sama! Zase do toho spadnu...ne Marku prosím..." škemrám jako malý dítě....nikdy bych tohle neudělala....za těch pár dní se toho tolik změnilo....byla jsem šťastná jako ještě nikdy...už skoro 4 dny sem na flašku ani nešáhla....jizvičky se hojily...a teď to má jít všecko do hajzlu??? "Pomněnko....ty to zvládneš....jedu jenom na seminář....za týden jsem zpátky.." ujišťuje mě a chytne mě za ruce.....vytrhnu se mu... Nevěřím mu ani slovo....je to....chce se mě jen zbavit....hnusák..."Lžeš! Už tě nebavím...odkopneš mě jako prašivýho čokla..." vyštěknu a oči se netuším proč zalijou slzami....Tolik ho miluju....mluví ze mě jen strach....strach že do všeho spadnu nanovo..... "Pomněnečko moje co to povídáš....neodkopávám tě...je to jen seminář...musím na něj jet kvůli škole!" utěšuje mě a vstane z postele....Přijde až ke mě...otočím se zády...nechci se mu dívat do očí...je to tak....spalující...vím že mluví pravdu....ale mozek to odmítá přijmout.....Zezadu mě jemně políbí na krk.....Ví že mě to uklidňuje..."Vážně?" řeknu po odmlce v níž jsem polykala slzy..."Ano!" ulidní mě a já se konečně začínám cítit líp....ale...
"Copak se děje?" ptá se máti hned u dvěří...asi jí neunikl můj skomoroucenej obličejíček..."Nic....Marek zítra odjíždí na seminář a tejden tu nebude!" buhvíproč zahuhňám.....máti sem se nikdy nesvěřovala...ale v poslední době je všecko jinak..."Aha....no to je škoda....ale neboj! Od zítřka odjíždíme na tatínkovu firemní chatu....také na týden...neboj určitě ti bude fajn..." zaševelí a o mě se pokusí mrákoty....ještě to tak..."Cože? Proč? Na co? Já chci být tady!" řeknu navztekaně...."Ale ale.....jsou prázdniny....užívej si je miláčku....Bude to fajn...vedle má chalupu mladá rodinka...mají stejně starou dceru a o tři roky staršího syna...určitě se spřátelíte..." mele dál svou...Jsem rozhodnuta nikam nejet.....nechci....nesnáším spřátelování....určitě je to naymšlená husička....a ten synek.....pane bože....co když....si Marek najde jinou....ne....to ne...Mám chuť se napít...jen malinkou skleničku....uklidňuju se...jen trošku...."Co tam hledáš?" vyštěkne mi najednou fotr vedle hlavy..."Ehm...nic...jen...jen...kapesníky.."vymlouvám se přistiženě..."No to jistě...mazej do pokoje!" zavrčí a zase zavře likérník...Hajzl hnusnej......zabedním se v pokoji a nahlas pusím Evanesence.....pomalu se převlíknu ze sukně a lehnu si na postel....přehrávám si události předešlých dní....a pomalinku usínám.....Vidím všecko co se předešlé dny dělo....první rande....první opravdová pusa...první den bez chlastu a sebeubližování....je to krásný....ale najdenou...všecko je pryč...sem v léčebně...daleko od všeho...ne..neeeee.....
"Miláčku vstávej....už je ráno...spala si včera skoro celý den....musíš si sbalit...za chvíli odjíždíme..." třese se mnou máti a směje se jak blázen...je mi z ní blivno....fuj....Doufala sem že chalupa byla jen hnusnej sen....ale je to fakt...Protřu si ospalé oči....nechci nikam...chci být tady a čekat na Marka.....Nakonec sem ale donucena si do obrovského kufru zabalit oblečení na celej tejden.....stačily by mi tepláky a triko...ale máti stojí za svým....donutí mě vzít sukně,šaty,sexy trička,pár malovátek,střevíce a nakonec bikinky které sotva zakryjí co mají a já je nesnáším...."Tyhle ne!" protestuju když je dá navrch kufru..."Ale miláčku....jsou přece krásné....sotva je vynosíš...máš tak hezkou postavu...." řekne nekompromisně....Ale mám jizvy! Zaprotestuje můj mozek ale nahlas neřeknu nic....Mám chuť zavolat Markovi....ale nemám žádný kredit....Ksakru....ani nevím jak se má.....Doprkna....v duchu nadávám jako špaček...ale nedá se nic dělat...O půl jedné mě fotřík naloží do auta a vyjíždíme směr Beskydsko či jaká díra......Netuším co bude....co když si najde Marek holku....co když do toho zase spadnu...nenajdu si přátele...Bez Marka mě napadají je tragické konce....s ním se ze mě stával optimista....a bez něj......troska...Co bude dál???

Pardonek fluníštka....

6. července 2007 v 12:17 | Piffinka |  Moje příběhy...
Lidišky mocka se omlouvám že tu toho mocko není, ale sou prázdniny a já nemám žádný nápadíčky....stačí když napíšete do kk co byste chtěli a já to sem přidám...takže pište ať mám inspiraci....