Červenec 2010

Shrnuto podtérženo

30. července 2010 v 17:19 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
♥ tvůrčí krize pokračuje
♥ v práci denně ranní--->umírám
♥ odchází, tudíž mě tam nic nedrží, snad jen love
♥ neustále sedím v depresi
♥ nejde mi psááát :
♥ čiči od tety suu také pekné ;)
♥ vajíčka blednou :(
♥ budou nofé botenečky (naprosto luxury) a tílečko
♥ až bude čas budu se vám víc věnovat
♥ bude na té slavě?
♥ sem zmaten a v depresi z jeho chování
♥ sem stále v depresi
♥ v tamu mě držel iba von, a teď prd
♥ první vejplatu utratím iba za oblečení
♥ stále su v depresi
♥ tři dny s ním? Jéé
♥ nechce se mi do práce :D
♥ tyhle odrážky mě aj bavijo :D 
♥ pjá pjá :-*

Dám všanc

30. července 2010 v 17:14 | Mončita |  Básničky a citátky...by me...
Dám život svůj všanc
Pro tebe...
Já vzdám se dechu
Pro nebe...
Zavřu oči naposledy
Pro sebe...
Myslím bez přestání
Na tebe...
Oči smutně upírám
Na nebe...
Dívám se sklesle
Na sebe...
Já bojovala bych jak lev
Pro tebe...
Já barvila bych oblohu
Pro nebe...
Já chtěla bych tě jenom
Pro sebe....
Já zamilovala se
Do tebe...
Bez tebe smutna kráčím
Do nebe...
Uzavírám se před světem
Do sebe...

Čerstvé zprávy ze světa Fazolí

25. července 2010 v 10:41 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Nazdááár!!! Jelikož sem na blog zase pár dní zvesela srala tak to teď jdu napravit (v krátkosti, neb mě čeká Z nuly hrdinou a pak asi troška provokace, on si to totiž zaslouží). Tákže, včééra byla oslava nározek suroděnca. Inu měla sem bejt na vejletu, ale jelikož mi ráno volali naprosto nasraní lidé, že mám bejt v práci, tak to jaksi neto. Inu a jak v práci? Krom toho, že sem snídala Ibalgin a zapíjela ho ledovým čajem, tudíž mi bylo k zblití, to byla opravdu "zábava". Nejenom, že na mě machruje malej o dva roky mladší sopel, ale ještě k tomu si ten pididýt vzal do hlavy, že musím neustále něco dělat, navíc v jeho blízkosti a ještě k tomu pod jeho dozorem. Ne že by mě to štvalo  (spíš naopak, já se s ním tak ráda "hádám" :D a ještě radši pak vykládám doma co sme se zas zrafali a upe nejradši sleduju, jak si všeci říkaj: Á, ti dva budou spolu :D---> což je nepravda samozřejmě), ale prostě člověk si pak připadá nesvéprávný :D a hlavně má nehorázně chutě ho strčit do dřezu u zeleniny a zalejt vodou, kterou mě nutil zlejt ty nechutně čpějící bylinky :-! ble a ble a ble. Noo a dle karet, si možná uvědomí, že máme bejt spolu :D resp. se přestane bát :D já nejsem razantní. Což mě přivádí k tématu FB. Sice jsem si řekla že budu žít realitou, ale když vidím jak si tam slintá (byť potom si mě všímá) tak mě to prostě dostává hodně na dno. Nedávno sem prořvala celé ráno a pak sem v práci byla naprosto zdechlá, ale je fakt, že i když sem byla zdechlá tak tam byl srandy kopec. S některýma lidma prostě nejde být v depresi, ať už je to ten hlídací tajtrdlík, staří jeleni v říji nebo tak no. A příští týden pokud se zadaří tak budu pár dní naprosto sama doma. Tož uvidí se, kdo u nás přehajinká :D asi Boženka :-* A jak teď už druhej den zkoumáme, tak ve vajíčku se objevuje maličkej čumáček maličkýho plazíka, tož se dávám na modlení, aby to malý vydrželo a vylíhlo se, protože to by mě hodně mrzelo, kdyby hadík nebyl :( A jak tak čučím, tak zase melu pátý přes devátý, tudíž se obstarám o číčinu zuu (číčas mi už druhej den vytrvale zahřívá peřinu když tam zrovna neležím a když ležím tak zahřívá polštář :D teplo je holt třeba :D) a pak pokukám na vejco, vrátím flašoně (provokace muchý bejt, doufám) a konečně ten filmek. Tož užívejte si tako jako pako a dejte si mojito přejito :D

Nemám...

22. července 2010 v 12:54 | Mončita |  Básničky a citátky...by me...
Nemám už pro co žít, sen krásný splaskl jak bublina.
Slzy stékají po tvářích, na zemi se moře dělat začíná.
Pár čajových lístků co odvál vánek studený pryč.
Spousta slov, spousta slibů,jen si je klidně znovu znič.
Nemám už proč smát se, proč zpívat, proč dýchat vzduch.
Bez smíchu, bez tváře, tesklivá teď zmírám jak duch.
Do vzpomínek upírám svůj kalný,slzavý,pln bolesti, zrak.
Však náhle přítomnost mi dokáže, že vzpomínky jsou brak.
Smích bývával, zněl tak vesele a bezstarostný byl.
Však odván jest jako z břízy, lípy, smrku lehoučký pyl.
Vše je relativní, říkám si, čas, život, samotné bytí.
Zmizí za ticha jako kňučení, jako vlků žalostné vytí.
Nemám už proč být, proč obývat tento krutý svět.
Neb myšlenky a vzpomínky, sny, už nikdo nevrátí zpět.
Snaha zvrátit osud krutý se zdála marnou býti.
Přemýšlím, zda cenu, má stále, mé bludné bytí.
Zemřít či do snů a tužeb uzavřená mám snít dál?
Anebo přemýšlet, co zlé mi život krátký můj dal.

Střípky tvorby

22. července 2010 v 10:20 | Mončita |  Básničky a citátky...by me...
Kousky básniček, nebo co to sem pochytila....


Podívej

22. července 2010 v 8:02 | Mončita |  Básničky a citátky...by me...
Podívej, uzlíček nervů a slzí.
Co smávával se a tančil.
To tys ze mě udělal plačící stín.
Který nemá nejmenší chuti žít.
Ode dne do noci, slzy stékají.
Noc neklidný spánek hlídá.
Noční můra, návštěvník častý.
Pláču a říkám si:
Mělo někdy cenu pro tebe žít?
Odpověď neznám, je vzdálená.
Neznám ji a snad ani znát nechci.
Snila jsem a tys brýle růžové ztrhl mi.
Pošlapal vzdušný zámek z hedvábí.
Sfoukl karetní domeček snů.
Bodl do srdce nemilosrdně svůj šíp.
Slz sis nevšímal, vždyť jen troska jsem.
Nevidím v žití perspektivu.
Nevidím perspektivu ve smrti.
Nevím co dál, zda plakat či vstát.
Síla mi dochází, slzy vysilují.
Schoulena do klubíčka vypláču moře.
Snad pak bude líp mě i duši mé.

Tvůrčí krize

21. července 2010 v 8:59 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Přeji krásné ránko! A omlouvám se za odmlku, ale ono se prostě skoro nic neděje. Ráno vstanu, obejdu face (abych zkontrolovala, kterou zase miluje), ponadávám na to, že mám poraněnej nerv na tom řízlým prstu, tudíž ho blbě narovnám. Potom se přezlíknu, skočím do obchodu nebo lehnu k telině a čekám :D No a po obídku farám do Tamtamu, kde sem až do osmi a přijdu dom sice po večeři, o nějaký to deko lehčí, ale totálně scýplá. Ale nemrzí mě to, bavím se tam, učím se mluvit s lidma a když se hoodně daří, tak vidím i toho svého srdce šampiona (což se tento týden nezadaří, tudíž čumím leda po osmdesátiletých dědcích a povídám si se salámama). Stále tak nějak čekám, po tom co mi vyšlo v kartách, ale stále se nemohu nějak dočkat. Právě sem okukla jednu dítěcí fotku a tak nějak mě píchlo u srdéčka, neb sama žádnu takovu nemám, no snad se zadaří, ale pochybuju že s někým s kým chci. Neb ten někdo se změnil. Ne jen vzhledově, ale hlavně povahově, nevím, zda je to tím, co do sebe všecko cpe, nebo tím, že má problémy. Ale už to není ten kluk, kterýho sem znávala, kterej se mnou tehdy tšutšal na mučení, kterej byl fajn. Je to cizí člověk, s kterým si nemám co říct, a kterej mě naprosto přehlíží. A o to víc mě mrzí, že ho mám radši a radši ať je jakejkoliv. Joo to je holt pech no. I tvůrčí krizi sem kvůli něho dostala, mám myšlenky na psaní, napadají mě slova, ale nenapadá mě "verš" (metafora). Prostě potřebuju zase nakopnout dolů anebo nahoru. Lepší by to bylo nahoru že, ale tak to si můžu nechat jen a pouze zdát. Krásnej sen no, což mi připomíná, že dneska mi do snu zase vlezl uchopleskoš :D se sere všude, do práce, do snů. Kam to bude příště? No nic, přišla hodina devátá, tudíž to ukončím, obstarám čičizuu s půjdu si dát haminy papiny. Krásný (lepší než můj), den :-*

Tam

18. července 2010 v 19:09 | Mončita |  Básničky a citátky...by me...
Tam kde sny mé se změnily v prach...
Tam kde láska mi poskytla jen strach...
Tam kde slzy zkrápí zem...
Tam kde cit stal se zlým snem...
Tam kde do srdce bodá nůž...
Tam kde láska nežije už...
Tam kde láska se stala mučením...
Tam kde pláču sama se svým trápením...
Tam kde žiji sama bez nebe...
Tam věčnost čekat budu na tebe..

Trošku videjek :)

14. července 2010 v 10:10 | Mončita |  Videjka
To mi tu teď vyhrává :)
Krásné :)

Zašitá a v depresi

13. července 2010 v 19:39 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
No trochu přeháním. Ale zašitá sem. Jedním stehem :D Ale ukrutně to bolí. Jak sem k temu přišla? Na stroju kde mě nasral tyčkoun saláma :D příběh je kolem toho dlouhý. Postačí, že sem si seřízla kus nehtu a prostředníčku, krve jak z prasete, chudák Pavluška musela všude v práci vytírat, Mamelut si konečně všiml, že žiju, doma to proteklo třetím obvazem. Tož sem vyrazilo na pohotovost s přijelo dom s jedným stehom a fáčem který ukazuju všem kam mi mají vlézt. Ale i tak se zítra těším do práce. A jinak si tu teď konečně, po několika hodinách bolestí a držení se, bečím jak ta želva a čekám až přijde. Byl to hnufnej zážitek. Pan doktor byl sice velice hezký :) ale to jak mi do seříznutýho masa dlubal pinzetou a celej prstík mačkal mu neodpustím. Byl zážitek držet pláč až doteď. Takže už to nedržím. A je mi přichcíplo a cítím se jak mehlo, ale to bude těma dvěma dávkama mezokainu či čeho. Tož se odeberu někam na chat či tak, páč prst počíná pobolívat, tudíž za okamih se nadopuju ibalginem (na kterém budu celý zítřek) a budu psát jedním prstíčkem pravé ručky :D tož hezčí večer než u mě :-*

A dny tak rychle ubííhaj

13. července 2010 v 9:38 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Yeah. Včera sem měla první šichtu na mašolámech. A jak jinak. Náramě sem si to užila. Chládeček. Chvílema nuda. Někteří lidi se na mě oslnivě smáli. Mamelut mě přišel zkontrolovat a prudit (při představě dneška s ním se mi ježí chlupy na palcích), ale jak sme se se spoluprckou shodly je to Ká Oo Ká Oo Té :) Některý názory. Hm nevyjádřím se. Ale tak aspoň si zaryjem, posmějem se, nenudíme se. A to co sem zmerčilo při debatě na téma: Dáš mu? Já mu nedám. (Salám) mě velice ale velice pobavilo. Že by ho to přece jen chytalo? Je fakt, že na eFBé sem se včera trošičku stresovala, páč se zase dělo něco co se mi nelíbilo, ale pořád si říkám, namáhal by se chozením tam? Kdo má navrch? Malá nudle nebo spolufuckovatelka? Hmm těžko říct :D A taky si říkám, že by sepřece nevyjadřoval a tak. No nechávám to jak to je. Co já vím, třeba jsem včra oslnila toho mužíčka, který se ptal zda si může něco přát :D Nebo toho smraďocha co řešil, že musí nakoupit přesně za stravenku :D Prostě tam vídám nové typy lidí a byť mám problém být mezi cizíma a mluvit s nima, tak tam mě to absolutně netrápí. Když musíš tak musíš a s některýma se dá aj fajně zdrbnout, a celkově ta "parta" která tam se mnou bývá je boží, takže se bojím příštího týdne, kdy tam budu s obrácenejma. Tož, ale už to tam umím ne? Tak snad nebude problém. A už bych nejradši, aby byly tři hodiny a já svištěla s batůžkem na zádech do chládku. Snad mi to vydrží no. A zjistila sem, že den v práci= jedno kilo dole. No není to fajn? :D V pátek volnečko, tak se s Hugejsem asi pojedem čabrat kamsi do voody pokud bude hezky (anebo půjdu pána provokovat :D muhehehehe, jak on ke mě tak já k němu, včera sem se chovala tak studeně že se až sama divím a bavilo mě to) což mi připomíná že sem vám eče neřekla, jak sem si to čabrání mezi pesoškama užila. No prostě lahůdka. Soukromej bazének, opalováníčko (vypadám zepředu jak krabík) sranda. Co víc chtít že? No nic, zase žvaním a žehlení stojí a čeká. Tož vypeču filmiky, nachystám prkno a budu žehlit tak pomalu, aby mi to vyšlo až do 12 kdy zbodnu něco pidi k obídku a pak vyrazím za spoluprckama. Tož se tu majtě...

První pracovní den, první kila dole...

12. července 2010 v 10:16 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Pžesně tak. Včerejšek byl můj první oficiální pracovní den a jelikož nebyl čas, chuť a ani nálada tak sem jaksi pozapoměla jíst a krom čtvrtky rohlíku, naběračky polívky a v pět hodin kousku pizzy sem fakt nejedla. A hleďme kila jsou dole. Dnešek vidím podobně, páč můj žaludek opět stávkuje hajzl jeden. A jinak jaký to tam bylo? Na zdechnutí. Mám ruce a nohy samou modřinu, dva prsty sem měla krvavý a bolí mě i to co nemám. Pět hodin docela těžký práce holt udělá svoje no. Naštěstí tam došel bejvalej pracovník a říkám vám, jako obvykle, pobavil mě, rozesmál, poradil. Prostě paráda, až na to, že mi bylo střídavě šílené vedro a zima. Ještě že dneska makám na inačom úseku, tudíž žádný hlupý melouni, ale pěkně chládeček a klídeček. A doufám, že mě zase nepřijde kontrolovat imbecil. A ke zbytku přání na dnešek se radši nevyjádřím, neb tím bych někoho naštvala. No jinak po práci sem si makala a jelikož nyní došeu dědula tak idu na kafíčto. Pápá, pak dopíšu detaily čachtání při kterým sem se spálila jak idiotka.

Pár trailerů :) doporučuji ty filmy

9. července 2010 v 10:30 | Mončita |  Videjka
Yeah Twilight Eclipse je prostě dokonalost :) už kvůli JAcoba ♥
Marley and me...taky skvělé, a kniha ještě lepší ;)
Paranormal activity, za moment dokoukám, zatím mě to moc nechytlo ;)
Tohle mi bylo doporučeno, tudíž je mou povinností stáhnout to a zkouknout ;) 
Doufám, že hezké :D zatím sem nedočučel
Ou právě stahuju...konečně :D A na závěr otázka...je pravda, že co se škádlívá, to se rádo mívá? ;)

Tak jsem prohrála

9. července 2010 v 10:23 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Jo, včera. Celých 50kčs :D Ale nelituju toho. Bylo to nejnádhernější co mohlo být. Mělo to všechno, co by takové to mělo mít. A hlavně city. Nikdy v životě nezapomenu a nikdy nezalituju. Ale rozepisovat to tady nebudu, někteří zlí jazykové by stejně nevěřili a navíc. Je to moje a moje to taky zůstane. Ale k všeobecnu, když už sem lezu. Nachytala sem 3 klíščátka, Bacil se tomu velice smál. Ha ha :-! A víte jak? No přeci v trávě (pro ostatní je samozřejmě jiná, realističtější verze, ale tu si s chutí nechám pro sebe). A taky sem poštípaná od komárů, ale ani tak toho nelituju. Ale jediné, čeho lituju je to, že to teď bude zase stejné. Ono to utajení je krásný, ale když je tam oboustranná citovost no. Když není tak to jednoho nebo druhého bolí. A pořád mám na rtech ty polibky, nejcitovější, nejnádhernější. Ou bože zase se oddávám vzpomínkám a slintám. To bych neměla, sice sem zapadla až po poslední vlas na mé pleši, ale nemusí to vědět celý svět že. No takže přejdeme k běžným starostem mého života. Před chvíli sem přihopitala z místa své jouby a byla sem kompromitována fotkama s Hubíkem :D No co, kuře s nádivkou ne? Je to ftipné to mé vaření no. Jinak v neděli makám. Už vím co dělat, tykám si s dalším člověkem. Myslím, že ta práce bude příjemné zpestření mých jinak nudných dnů (pokud netrávím rána na dece s packou přes břicho), kdy kuchtím, čučím na dvd, dlabkám a trsám. No a odpoledna prozatím trávím s Hugem, ale i to brzy skončí a až do osmi do večíra budu zařezávat. Och bože právě jsem si přečetla hourouskoup a divím sa, já přece milostný a pracovní život nesměšuju (trošičku ale fakt trošičku jo). A to mě přivedlo na myšlenku, která mě přepadla cestou z nákupu. Poté co se mě "ta" osoba optala, jak se mám a oslovila mě. Ano oslovila tou, tou přezdívkou. Tou hezkou, roztomilou. To je divné a začínám čut zradu v podobě splnění horoskopu. A ta je, že "toho" pravého potkám, zamiluju se, ale ostatní mě budou odrazovat, neb bude jiný než všichni před ním. Kurdadráp, esi je to to co si myslím tak sem v silné vrstvě hnoje a vesele se v ní utopím. Ho ho ho to je fajn co? Ani se nedovím, zda něco bude a už budu utopenec. No krásná představa, snad to ještě raz stihnu. Protože jednou je málo :) tohle bych chtěla zažívat denně. A pořád mi vrtá hlavou, ta citovost. Přece by se takhle nezachoval ke gumové hračce ne? Nebyl by tak....to se ani popsat nedá. Nezavíral by očička. Aaa to už prozrazuju moc, to nemusí vědět nikdo todleto. Možná Leošek ten jo :D hey teď sem projížděla přátele na Fb a zjišťovala odkud mě zná jedna bábenka, no a prd, mám s ní společného přítele a neznám je oba :D Nechápu proč si některý lidi přidávám. A jak tak čučám tak sem se zase rozepsala, takže to už fakt ukončím a půjdu kutat nad některýma věcma mých zatím překrásných prázdnin. Krásný den :-* A btw..kam mi zmizel? :(

How do I feel

8. července 2010 v 11:01 | Mončita |  Moje pocity....jako poezie
Znovu cítit hebkost rtů
Probouzím se ze světa promarněných snů
Dotek hebký, zrychlený dech
Nebylo to, nebylo v mých naivních snech
Tvoje vůně do mě vrytá
Láska v mém srdci teď svítá
Zapomenout na tě nedokážu
Nemilovat si už nepřikážu
Polibek chtivý, touha vzrušená
Dotek žádoucí, láska zlomená
Cit neopětovaný
K tobě přikovaný
Neumím to, nechci víc
Jen trochu lásky, jinak nic
Snít je krásné, realita krutá
Vzdechy chtivé, do srdce meč kutá

Tě péro ty éro

7. července 2010 v 18:47 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Tak je to tu :D Internet mám opět v pořádku a prej bude aj ta sleva. Což je fajn. Ale tak fajn už není to, že se mi nějak přestalo líbit sem psáti. Ono nějak není o čem. Člověk těžko naváže tam, kde skončil předtím. A napsat sem všecko, co se dělo poslední dny bez netu by mě stálo všech deset prstíčků :) Takže sem budu psát jen nejdůležitější důležitosti, básničky, jednorázovky atp. A jednou z těcho důležitostí je zítřek. Ano zítra by se mělo něco dít. A pokud se to poděje tak dlužím Hugovi pajdu majdu šmajdu. Cítím se z toho taková, neumytá a prostě kdo tohle neudělal, tak neví jak se takovej člověk může cítit. Ono je to z mojí strany o něčom iném než ze strany druhé. Prostě je to celé složité. No a jelikož nyní mám důležitou prácu. Což mi připomělo, že v neděli poprvé makám v tamu. No a vidíte, nevím, kde navázat. Děje se toho tolik, že prostě není v mých silách to sem cpát. Takže končím. Sem tam opravdu něco přidám, ale pokud se nedokopu tak se nutit nebudu. Ono je lepší žít realitu a ne internet. Takže jdu žít. A čekat na něj. Krásný den :-*

Skinny guinea-pigs

1. července 2010 v 10:07 | Mončita |  Obrázešky...
To šu mimiška čooo?

Žaludek vodník

1. července 2010 v 10:04 | Mončita |  Moje kecy..deník...rady...blbostičky
Ano přesně ten mám. Náramě si užívá, když může plavat. Aneb je mi zle jak psovi a celý dnešek asi prohajám doma u komedií a s čajíkem. Začaly prázdniny a já hned první den slehnu (ale bohudíky, vím, že to není nemoc, tudíž mě to tak netíží). Sluníčko svítí. Odpoledne bysme se mohly jet kustrejcu do bazénku vyvalit velrybky. To by bylo fajn, ovšem doufám, že do té doby mi bude líp. A bylo by mi líp, kdyby se vydařilo to co mělo no :D (Právě sem na článek zapoměla jak na smrt, neb sem zírala na videjo :D co že sem to chtěla říct?) Ale nevydařilo se, takže snad. Příště ;) Houby snad, určitě. (A právě sem zapoměla podruhé, neb sem zírala na fotky z kterých smíchy močím židličtu.) No a jinak už mám doma smlouvičku, podškrábnutou a 12.7. mám první prcden (pracovní den) tak sem z toho trošičku nervozní, ale tak snad to bude ok. Co sem se tak prošmejďovala po tam tamu, tak to bude fajn a co sem tak mluvila se spoluprckama, tak bude sranda. Pokud se nebude tyžle pokoušet sházet :D protože to bych smíchy umřela, a to by přece nešlo v prcdobě ne? Ejeje Ace Ventura už je na cestě. Jak se stáhne, tak ho vypeču (Leoš mi stále dluží mé dévédé) a ulehnu k němu a minimálně do 3 hodin z obýváku nevylezu (nepočítám odbíhání na srajzlík). Snad se žaludek uklidní a budu schopna něco pozřít. Páč když ne, tak odhodím a to přece nechci ne? Mucheche končím. Staženo bude za pár minuteček, tudíž zatím strávím čas zíráním na monitor a projížděním nedůležitých stránek. Což mi připomíná, že kurevsky dlouhou dobu sem nevytvořila žádnou básničku, pohádku, povídku, drama. Což značí, že moje tělíčko je většinu času nacpané endorfinama a tudíž není schopno racionálně myslet. Tož to je fajne ne? Takžee končím a ještě vám sem připicnu nějaký ty pictíky Skinny morčat, neb u nás včera byla Tylda Matylda a to je morče stylařka s chlupatejma nohama a vypadá jak hrooch :)